Tráva - Aneta Langerova

Jsem jako tráva zvyklá růst, v noci bledé.

Kořínky protíná hliněné nebe.

chladivý déšť padá.

bouře zní a chvátá.

krajina vzdálená.

Stále voní a sílu má, voní a sílu má.

Znám křídla vran,

v jejich stínu spávám.

Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

Teď mým novým domovem je

vřes, mech a tráva.

Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

Nade mnou svítá horizont, barvu mění

Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních

Doznívají zvony, ale duše má je mladá.

Ze spánku se budí a vstává.

krajina vzdálená.

stále voní a sílu má.

voní a sílu má

Znám křídla vran

v jejich stínu spávám.

Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

Teď mým novým domovem je

vřes, mech a tráva.

budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

Sono come l'erba abituata a crescere, pallida di notte.

Le radici attraversano il cielo d'argilla.

sta cadendo una pioggia fredda.

la tempesta suona e si affretta.

paesaggio remoto.

Odora ancora e ha potere, odora e ha potere.

Conosco le ali dei corvi,

Dormo alla loro ombra.

Il mio corpo bianco, i tuoi occhi non possono vedere.

Ora la mia nuova casa è

erica, muschio ed erba.

Sarò dove sbocciano i fiordalisi blu.

L'orizzonte brilla sopra di me, cambia colore

Tocco i raggi, le pietre nei miei palmi si scaldano

Le campane suonano, ma la mia anima è giovane.

Si sveglia dal sonno e si alza.

paesaggio remoto.

odora ancora e ha forza.

odora e ha potere

Conosco le ali dei corvi

Dormo alla loro ombra.

Il mio corpo bianco, i tuoi occhi non possono vedere.

Ora la mia nuova casa è

erica, muschio ed erba.

Sarò dove fioriranno i fiordalisi blu.