Přichází zima - Calin

Čau, nevím, jestli víš já

Jednu dobu jsi tu byla, má

Píšu zase dopis

Když mám v sobě litr vína

A ta hoe tu leží, jenom dívá se

Bývali jsme celkem krásní

A ty bývala jsi čistá

Doba mě probodla jak brutus

A ty děvky, co s ním přišly do mě pronikly jak dýka

Dvacet let a velký čísla, kolem

Tak se cítím jako špína

Netušíš kolik holek u mě spalo

A nevím, kdy naposled jsem spával za střízliva

Přichází zima

Přichází zima

Vím, jak vypadaj, ale mám strach

Vidět oči, který nesou chlad

Ze srdce, který jsem zmrazil tolikrát, tolikrát

Vím, jak ti voní kůže, mám strach

Se dotknout tvojí tváře, kterou znám

A z duše, která hřála zbyl jen prach, jen prach

Hooo, hooo, hooo, hooo

Nevím vůbec, jestli žiješ

Nevím jestli existuješ

Protože má duše chcípla

Probouzím se na hotelu

Mívám pocit, že ten lifestyle mě ubíjí, týrá

Jako Jules Verne jsem vytvořil pohádku

Ve který snívám

Ráno se probouzím a večer zas míchám

Tak to furt mívám

Děvky se sypou a já už vídám je

A nevím co dál, a nevím co dál, a nevím co dál

Nevím co dál

Hmmm…

Hooo, hooo, hooo, hooo

Ciao, non so se lo sai

Sei stato qui per un po', mio

Sto scrivendo di nuovo una lettera

Quando ho un litro di vino in me

E la zappa è sdraiata qui, a guardare

Eravamo molto belli

E tu eri pulito

Il tempo mi ha pugnalato come un bruto

E le puttane che venivano con lui mi penetrarono come un pugnale

Vent'anni e grandi numeri in giro

È così che mi sento sporco

Non hai idea di quante ragazze siano andate a letto con me

E non so quando è stata l'ultima volta che ho dormito sobrio

L'inverno sta arrivando

L'inverno sta arrivando

So che aspetto hanno, ma ho paura

Vedere gli occhi che portano il freddo

Dal cuore mi sono congelato tante volte, tante volte

So che odore ha la tua pelle, ho paura

Tocca la tua faccia lo so

E dall'anima che si scaldava, restava solo polvere, solo polvere

Uuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu

Non so nemmeno se sei vivo

Non so se esisti

Perché la mia anima ha voluto

Mi sveglio in albergo

Sento che lo stile di vita mi sta uccidendo, torturandomi

Come Jules Verne, ho creato una fiaba

In cui sogno

Mi sveglio la mattina e mescolo di nuovo la sera

È così che ce l'ho ancora

Le puttane si stanno riversando e posso già vederle

E non so cosa verrà dopo, e non so cosa verrà dopo, e non so cosa verrà dopo

Non so cosa fare dopo

Hmmm…

Uuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu