Dávné lásky - Karel Gott

ona: Někdy se mi zdává, že je slyším znít

stříbrnými hlásky spolu šeptají…

Naše dávné lásky, kam jen chtěly jít,

než je osud roznes větrem po kraji?

on: Toulají se v hájích,

tančí na loukách,

jiskří jarní rosou,

ohněm dýchají.

Vstoupí nohou bosou

večer na tvůj práh

a dlouho, dlouho, dlouho šeptají.

Tiše stůj a poslouchej.

ona: I tady někde musí být.

on: Písně snů a zázraků.

ona: Lásek i hvězd.

on: Písně cest i tuláků.

ona: I tady někde musí být.

on: Chci své písně žít

a mít svůj sen, svou tvář.

Slyšíš vlétá

branou světa.

Vítej lásko, tady jsem!

Chci své písně žít

a mít svůj sen, svou tvář.

Slyšíš vlétá…

ona: Branou světa.

on: Vítej lásko.

oba: Tady jsem!

lei: A volte penso di sentirli suonare

sussurrano insieme in suoni d'argento...

I nostri antichi amori, dove volevano solo andare,

che destino sta soffiando nella regione?

lui: Vagano per i boschi,

ballando nei prati,

brilla di rugiada primaverile,

sputano fuoco.

Entra con i piedi scalzi

sera a casa tua

e lungo, lungo, lungo sussurro.

Stai fermo e ascolta.

lei: Anche lui deve essere qui da qualche parte.

lui: Canzoni di sogni e miracoli.

lei: amori e stelle.

lui: Canti di strade e di vagabondi.

lei: Anche lui deve essere qui da qualche parte.

lui: Voglio vivere le mie canzoni

e avere il tuo sogno, la tua faccia.

Lo senti volare

la porta del mondo.

Benvenuto amore, sono qui!

Voglio vivere le mie canzoni

e avere il tuo sogno, la tua faccia.

Lo senti volare...

lei: La porta del mondo.

lui: Benvenuto amore.

entrambi: sono qui!