Tichá píseň - Iveta Bartosova

Krásný den se přede mnou otevřel, já do něj vcházím

Mezi nebem a zemí, tam štěstí není

Je blízko nás a každý je jak svůj strom do země sází

Strom svých nadějí a radostí, strom svých dnů

Tichá píseň zní, když stromy větve své vzpínají

Té modlidbě stromů naslouchám, posedlá svůj den žít

Bouřlivý vítr stromky dnů ohýbá, květy z nich klátí

Jenže kořeny mých zítřků, nic nevyvrátí

Zas krásný den se přede mnou otevřel, já do něj vcházím

A stejně jako každý z Vás, svůj stromek sázím

Tichá píseň zní, když stromy větve své vzpínají

Té modlidbě stromů naslouchám, posedlá svůj den žít

Tichá píseň zní, když stromy větve své vzpínají

Té modlidbě stromů naslouchám, posedlá svůj den žít

Naslouchám posedlá, svůj den žít

Una bella giornata si è aperta davanti a me, ci sto entrando

Tra cielo e terra non c'è felicità

Ci è vicino e ognuno sta piantando il proprio albero nel terreno

Un albero delle tue speranze e gioie, un albero dei tuoi giorni

Si sente un dolce canto mentre gli alberi allungano i loro rami

Ascolto la preghiera degli alberi, ossessionata dal vivere la mia giornata

Il vento tempestoso piega gli alberi del giorno, strappa loro i fiori

Ma le radici dei miei domani, niente le smentirà

Un'altra bella giornata si è aperta davanti a me, ci sto entrando

E proprio come ognuno di voi, io pianto il mio albero

Si sente un dolce canto mentre gli alberi allungano i loro rami

Ascolto la preghiera degli alberi, ossessionata dal vivere la mia giornata

Si sente un dolce canto mentre gli alberi allungano i loro rami

Ascolto la preghiera degli alberi, ossessionata dal vivere la mia giornata

Ascolto ossessivamente, vivendo la mia giornata