Možná - Marek Ztraceny

Tak mě nech číst ve tvých očích a netvař se vážně,

tak mě nech tě líbat dlouze, dopřej nám trochu

vášně, nech mě sahat do míst okolí nepřístupných,

zažijem všechno, možná víc než je nutný.

A možná všechno z nás pozná se po hlase,

možná všechno z nás se mi jen zdálo,

možná všechno z nás vrátí se po čase,

možná všechno z nás už vyprchalo.

Možná, Možná, Možná, Možná, Možná.

Tak mě nech tě svlékat a tiše tě dlaněmi číst,

tak nás nech vystoupat mimo realitu výš a výš,

nemusíme mluvit, zvolíme řeč těla,

tak jako kdysi, ještě když si mě chtěla.

A možná všechno z nás pozná se po hlase,

možná všechno z nás se mi jen zdálo,

možná všechno z nás vrátí se po čase,

možná všechno z nás už vyprchalo.

Možná, Možná, Možná, Možná, Možná.

Mezi námi brány vyprchají nad ránem,

jen ty se stále bojíš, že něco nezvládnem,

život je okamžik a naše touhy silný,

začneme znovu a všechno bude jiný.

A možná všechno z nás pozná se po hlase,

možná všechno z nás se mi jen zdálo,

možná všechno z nás vrátí se po čase,

možná všechno z nás už vyprchalo.

A možná všechno z nás pozná se po hlase,

možná všechno z nás se mi jen zdálo,

možná všechno z nás vrátí se po čase,

možná všechno z nás už vyprchalo.

Quindi fammi leggere i tuoi occhi e non sembrare seria,

quindi lascia che ti baci a lungo, dammene un po'

passione, fammi raggiungere luoghi inaccessibili,

Vivrò tutto, forse più del necessario.

E forse tutti noi ci conosciamo a voce,

forse tutti noi abbiamo appena sognato

forse torneremo tutti indietro nel tempo,

forse siamo tutti andati.

Forse, forse, forse, forse, forse.

Quindi lascia che ti spogli e ti leggo tranquillamente con i palmi delle mani,

quindi eleviamoci oltre la realtà sempre più in alto,

non dobbiamo parlare, scegliamo il linguaggio del corpo,

come prima, quando mi volevi.

E forse tutti noi ci conosciamo a voce,

forse tutti noi abbiamo appena sognato

forse torneremo tutti indietro nel tempo,

forse siamo tutti andati.

Forse, forse, forse, forse, forse.

Tra noi le porte svaniranno al mattino,

solo tu hai ancora paura che non sarò in grado di fare qualcosa,

la vita è un momento e i nostri desideri forti,

ricominciamo e tutto sarà diverso.

E forse tutti noi ci conosciamo a voce,

forse tutti noi abbiamo appena sognato

forse torneremo tutti indietro nel tempo,

forse siamo tutti andati.

E forse tutti noi ci conosciamo a voce,

forse tutti noi abbiamo appena sognato

forse torneremo tutti indietro nel tempo,

forse siamo tutti andati.