Slunce - Michal Hruza

Slunce se otočilo k nám, obrys tvé tváře znovu poznávám.

Najednou nevím,

jak to říct, proniká světlo do mých zřítelnic.

Ten pocit vlastně dobře znám, už se to stalo, já si vzpomínám.

Naposled oheň zapálím, otevři oči, já to vím, na nebi svítá.

A tvoji siluetu svým paprskem znovuzrozeným probudím, dýcham

Slunce se otočilo k nám, klaním se, hvězdo vzácná, když se tě dotýkám

Ted už se nemusíme bát, už se nám nemůže nic stát

Ten pocit vlastně dobře znám, už se to stalo, já si vzpomínám

Naposled oheň zapálím, otevři oči, já to vím, na nebi svítá

A tvoji siluetu svým paprskem znovuzrozeným probudím, dýchám

Il sole si è rivolto a noi, riconosco di nuovo il profilo del tuo viso.

Improvvisamente non lo so

come dire, la luce penetra nelle mie pupille.

In realtà conosco bene la sensazione, è già successo, ricordo.

Per l'ultima volta accendo un fuoco, apro gli occhi, lo so, il cielo brilla.

E risveglierò la tua silhouette con il mio raggio di rinascita, respiro

Il sole si è rivolto a noi, mi inchino, stella preziosa quando ti tocco

Adesso non dobbiamo preoccuparci, a noi non può più succedere niente

In realtà conosco bene la sensazione, è già successo, ricordo

Per l'ultima volta accendo un fuoco, apro gli occhi, lo so, il cielo brilla

E risveglierò la tua silhouette con il mio raggio di rinascita, respiro