Až... - Tomas Klus

Až rozpustím dým a k tomu skončí další den,

tak půjdem

oba domů za tím svým

štěstím.

Jsem kolemjdoucím z davu,

součást osudu

a budu

tebou znovu oslněn.

Až rozpustíš si vlasy,

zítřek bude tmou,

asi.

Jednou je budu česat já.

Jsou plný krásy.

Otevřu okno,

aby všechno bylo blíž,

tady.

Vždyť víš.

Zatím mi nikdo nevěří

mý vzdušný zámky u dveří.

Jen ty jsi na oko smutná.

A co mám dělat,

když jsme tři?

Ty jsi ta, co s láskou nešetří.

Ty jsi ta na oko smutná.

Láhev vína dohasíná

a ty jsi

zas tak jiná.

Jsi moje, vím to jenom já.

Jsi srdcevrah mých snění.

Na stěnách fotky mění

slzy v hrách.

Zatím mi nikdo nevěří

mý vzdušný zámky u dveří.

Jen ty jsi na oko smutná.

A co mám dělat,

když jsme tři?

Ty jsi ta, co s láskou nešetří.

Ty jsi ta na oko smutná.

Jsme dva různý světy,

dvě míjející se planety,

jsme dvě kosmický lodě.

Starý fráze v křoví,

poví ti je on,

tvůj přítel,

plyšový seladón.

Zatím mi nikdo nevěří

mý vzdušný zámky u dveří.

Jen ty jsi na oko smutná.

A co mám dělat,

když jsme tři?

Ty jsi ta, co s láskou nešetří.

Ty jsi ta na oko smutná.

Quando scioglierò il fumo e il giorno dopo sarà finito,

quindi andiamo

entrambi a casa dietro la propria

felicità.

Sono un passante in mezzo alla folla,

parte del destino

e lo farò

abbagliato di nuovo da te.

Quando sciolti i capelli,

domani sarà buio,

di.

Li pettinerò un giorno.

Sono pieni di bellezza.

Apro la finestra

per rendere tutto più vicino

qui.

Sai.

Nessuno mi crede ancora

le mie serrature ariose.

Solo tu sei triste per gli occhi.

E cosa dovrei fare,

quando siamo in tre?

Tu sei quello che non risparmia con amore.

Sei triste per gli occhi.

La bottiglia di vino si spegne

e tu sei

così diverso.

Sei mia, solo io lo so.

Sei il cuore dei miei sogni.

Le foto cambiano sui muri

lacrime nei giochi.

Nessuno mi crede ancora

le mie serrature ariose.

Solo tu sei triste per gli occhi.

E cosa dovrei fare,

quando siamo in tre?

Tu sei quello che non risparmia con amore.

Sei triste per gli occhi.

Siamo due mondi diversi,

due pianeti di passaggio,

siamo due astronavi.

Vecchia frase tra i cespugli,

te lo dirà

tuo amico,

stagione della peluche.

Nessuno mi crede ancora

le mie serrature ariose.

Solo tu sei triste per gli occhi.

E cosa dovrei fare,

quando siamo in tre?

Tu sei quello che non risparmia con amore.

Sei triste per gli occhi.