Krystof - Krystof

A zatím chudák měl, v popelnici haldu starejch krámů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad (pápápápá)

Zimou schoulenej: «Nechtě mě spát.

(pápápápá)

Nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»

Malej Kryštof snil o světě, co zná i lidskou něhu.

A teď utopen spí v řece, která měla stovky břehů.

Kdyby uměl mluvit, řek' by snad: (pápápápá)

«Já jsem nechtěněj, nechte mě spát.

(pápápápá)

Tak nechte mě tu být, možná že nebudu chtít žít.»

Nel frattempo, il pover'uomo aveva un mucchio di vecchie botteghe nella spazzatura.

Se potesse parlare, direbbe (popápapá)

Accovacciato al freddo: «Lasciami dormire.

(papavero)

Lasciami qui, potrei non voler vivere. »

Il piccolo Cristoforo sognava un mondo che conoscesse la tenerezza umana.

E ora annegato, dorme in un fiume che aveva centinaia di sponde.

Se potesse parlare, potrebbe dire: (popcorn)

«Sono indesiderato, lasciami dormire.

(papavero)

Quindi lasciami qui, potrei non voler vivere. »