Podzim - Aneta Langerova

Je podzim, je říjen

Fouká vítr, my spadnem'

Z koruny stromů dolů

Na chladnou zem, kde zemřem'

Snad zapomenem' na den

Jako listí pádem

Až s novým ránem vstanem'

Ať smutek zmizí v zapomnění

Co cítím, je něha, co vidím, jsi ty a já

Do rychlých kroků se vrhám, mou mysl opouští tma

Ze střepů nočních hvězd

Dnes naposled'

Spojím náš svět

S nadějí znovuzrozenou

Se vrátíme zpět

Do koruny stromů

V srdci chvění před koncem odloučení

Pohrdání, obvinění

Je konec představení před koncem

Co cítíš, je něha, co vidíš, jsem já a ty Neříkej, že ti to nedá se rozejít i tam, kam já jít chci

È autunno, è ottobre

Il vento soffia, cadiamo '

Dalle cime degli alberi in giù

Sulla fredda terra dove morirò '

Forse mi dimenticherò della giornata

Come foglie che cadono

Solo con un nuovo mattino mi alzerò '

Possa la tristezza scomparire nell'oblio

Quello che sento è la tenerezza che vedo siamo io e te

Faccio passi veloci, l'oscurità lascia la mia mente

Dai frammenti delle stelle notturne

Ultima volta

Collegherò il nostro mondo

Con la speranza rinata

Noi torneremo

Alle cime degli alberi

Il cuore trema prima della fine della separazione

Disprezzo, accuse

Lo spettacolo è finito prima della fine

Quello che senti è tenerezza, quello che vedi, siamo io e te Non dire che non puoi rompere dove voglio andare