Kam zmizel můj malý námořník? - Helena Vondráčková, Martin Kratochvíl, Oskar Petr

Hrál příštím přílivům

V bárce chtěl se svézt

Kráčel

Jak na oslavu váhání

Pryč od davu a strádání, smířen s temperou

Můj námořník

K příštím přílivům

Štíhlou

A vyzdobenou přídí zval

Co kapesníků snících damlíně táhl stín

Loučí se s ním

K příštím přílivům

Hádej

Kdy tenhle obraz vítal svět

To bylo mně snad míň jak pět vláčí zvolna stín

A jemu víc

(Přídí bloumá, vábí chládkem svým

Sítí houpá, půjčil jí svůj stín

Šátkem mávnout chtěl, však není čím)

(Přídí bloumal, hrál a chládkem svým

Sítí houpal, půjčil jí svůj stín

Šátkem mávnout chtěl, však není čím)

Hrál příštím přílivům

V bárce chtěl se svézt

Hádej

Kdy tenhle obraz vítal svět

To bylo mně snad míň jak pět s modrou temperou

A jemu víc

K příštím přílivům

Šálou

Byl zahalen můj námořník

Já přikreslila tváři knír, příštích přílivů

S dýmkou si hrál

V bárce chtěl se svézt

Zůstal

Ti v koutě po něm prázdný rám

To nechci slyšet, říkáš krám, s modrou temperou

Secesní kýč

K příštím přílivům

Snímám

Ten v rozích zašlý bílý stín

Co po obrazech nejde smýt, k příštím přílivům

Skrýš pro něj mám

V bárce chtěl se svézt

Kráčel

Jak na oslavu váhání

Pryč od davu a strádání, s modrou temperou

Můj námořník

K příštím přílivům

Ha giocato alle maree successive

Voleva salire sulla chiatta

Lui camminò

Come celebrare l'esitazione

Lontano dalla folla e dalle fatiche, riconciliato con la tempera

Il mio marinaio

Alle prossime maree

Magra

E ha invitato l'arco decorato

Un'ombra disegnava i fazzoletti sognando lo smusso

Lei gli dice addio

Alle prossime maree

Indovina un po

Quando questa immagine ha salutato il mondo

Erano forse meno di cinque che trascinavano un'ombra lenta

E lui di più

(L'arco vaga;

La rete oscilla, le prestò la sua ombra

Voleva sventolare la sciarpa, ma non è niente)

(L'arco vagò, suonò e si raffreddò

Ondeggiava attraverso la rete, prestandole la sua ombra

Voleva sventolare la sciarpa, ma non è niente)

Ha giocato alle maree successive

Voleva salire sulla chiatta

Indovina un po

Quando questa immagine ha salutato il mondo

Avevo forse meno di cinque anni con una tempera blu

E lui di più

Alle prossime maree

Una sciarpa

Il mio marinaio era coperto

Ho disegnato i baffi sulla faccia delle maree successive

Stava giocando con una pipa

Voleva salire sulla chiatta

Rimase

Quelli nell'angolo dopo di lui una cornice vuota

Non voglio sentirlo, dici bottega, con una tempera azzurra

Kitsch Art Nouveau

Alle prossime maree

Sto sparando

Quello con un'ombra bianca negli angoli

Ciò che non può essere lavato via dai dipinti, alle prossime maree

Ho una scorta per lui

Voleva salire sulla chiatta

Lui camminò

Come celebrare l'esitazione

Lontano dalla folla e dal disagio, con una tempera blu

Il mio marinaio

Alle prossime maree