Runway tu zůstává - Helena Vondráčková

Už motor zase všechnu sílu sbírá,

už z černých jícnů trysek dere se hřímání.

Zvolna svítá.

Já od zábradlí rampy chvíli koukám,

jak v nitru karavely roluješ runwayí

někam k dálkám.

A náhle mě tak napadá,

ta runway tady pořád zůstává.

Zná, jako já, cenu dní,

už v loučení tuší vítání.

Už pilot jistě dostal příkaz vzlétnout,

jen rituální - zlom vaz — od věže řídící

ještě zbývá.

A k tomu už jen dlouhá runway svítí,

svou šňůrou jasných světel barevně zářících

sbohem dává.

A proto mě tak napadá,

ta runway tady pořád zůstává.

Zná, jako já, cenu dní.

Už v loučení tuší vítání.

A proto mě tak napadá,

ta runway tady pořád zůstává.

Zná, jako já, cenu dní.

Už v loučení tuší vítání.

Tak nechá uschnout slzy mělkých louží.

Chce zase vítat stroje k domovu mířící

v plné kráse.

A proto mě tak napadá,

ta runway tady pořád zůstává.

Zná cenu svých vlastních dní,

už v loučení tuší vítání.

Ta runway je jako já,

ta runway tady pořád zůstává.

Zná loučení mnoha dní,

přesto je stále plná doufání.

Už motor zase všechnu sílu sbírá,

už z černých jícnů trysek dere se hřímání.

Zase svítá.

Já od zábradlí rampy chvíli koukám,

jak v nitru karavely roluješ runwayí

někam k dálkám.

Už pilot jistě dostal příkaz vzlétnout,

jen rituální - zlom vaz — od věže řídící

ještě zbývá.

A k tomu už jen dlouhá runway svítí,

svou šňůrou jasných světel barevně zářících

sbohem dává.

Il motore sta riprendendo tutta la sua forza,

già dalle nere gole degli ugelli c'è un tuono.

Sta nascendo lentamente.

Guardo per un po' dalla ringhiera della rampa,

come fai rotolare la pista all'interno della caravella

da qualche parte lontano.

E all'improvviso mi viene in mente

la pista resta ancora qui.

Sa, come me, il prezzo dei giorni,

già in addio sospetti benvenuti.

Al pilota deve essere stato ordinato di decollare,

unico rituale - frattura del legamento - dalla torre di controllo

ancora disperso.

E per questo, solo la lunga pista è illuminata,

con la sua serie di luci luminose che brillano di colori

addio dà.

Ed è per questo che mi viene in mente

la pista resta ancora qui.

Conosce, come me, il prezzo dei giorni.

Già in addio, sente il benvenuto.

Ed è per questo che mi viene in mente

la pista resta ancora qui.

Conosce, come me, il prezzo dei giorni.

Già in addio, sente il benvenuto.

Questo farà asciugare le lacrime delle pozzanghere poco profonde.

Vuole dare il benvenuto alle macchine che tornano a casa

in piena bellezza.

Ed è per questo che mi viene in mente

la pista resta ancora qui.

Conosce il prezzo dei suoi giorni,

già in addio sospetti benvenuti.

Quella passerella è come me,

la pista resta ancora qui.

Sa addio per molti giorni,

eppure è ancora pieno di speranza.

Il motore sta riprendendo tutta la sua forza,

già dalle nere gole degli ugelli c'è un tuono.

Sta sorgendo di nuovo.

Guardo per un po' dalla ringhiera della rampa,

come fai rotolare la pista all'interno della caravella

da qualche parte lontano.

Al pilota deve essere stato ordinato di decollare,

unico rituale - frattura del legamento - dalla torre di controllo

ancora disperso.

E per questo, solo la lunga pista è illuminata,

con la sua serie di luci luminose che brillano di colori

addio dà.