Stříbrem zdobená skříňka - Helena Vondráčková

Stříbrem zdobená skříňka,

vůně svátečních dní.

Pojď, už zvoneček cinká,

tóny koledy potichu zní.

Led a sníh a zima a mráz,

nastal jest nám zas vánoční čas.

Stříbrem zdobená skříňka,

léty zčernalý klíč.

Pojď, už zvoneček cinká,

pojď, než vzpomínky odletí pryč.

Ze sněhu bílý stavím si hrad,

nechte mne chvíli s dětmi si hrát.

Smích je zas bílý, stříbrná nit,

jen ještě chvíli nechte mne snít,

jen ještě chvíli nechte mne snít.

Stříbrem zdobená skříňka,

léty zčernalý klíč.

Pojď, už zvoneček cinká,

pojď, než vzpomínky odletí pryč.

Ze sněhu bílý stavím si hrad,

nechte mne chvíli s dětmi si hrát.

Smích je zas bílý, stříbrná nit,

jen ještě chvíli nechte mne snít,

jen ještě chvíli nechte mě snít.

Nechte mě snít.

Mobiletto decorato argento,

il profumo delle feste.

Dai, suona la campana,

i toni del canto suonano dolcemente.

Ghiaccio e neve e freddo e gelo,

è di nuovo Natale.

Mobiletto decorato argento,

anni chiave annerito.

Dai, suona la campana,

vieni prima che i ricordi volino via.

Costruisco un castello con la neve bianca,

fammi giocare con i bambini per un po'.

La risata è un filo bianco, d'argento,

fammi solo sognare per un po'

fammi solo sognare per un po'.

Mobiletto decorato argento,

anni chiave annerito.

Dai, suona la campana,

vieni prima che i ricordi volino via.

Costruisco un castello con la neve bianca,

fammi giocare con i bambini per un po'.

La risata è un filo bianco, d'argento,

fammi solo sognare per un po'

fammi solo sognare per un po'.

Lasciami sognare.