Stromy a řeka - Helena Vondráčková, Zdenek Borovec, Bohuslav Ondracek

Ona: Jak statný strom,

své země syn,

jak rovný strom

ty stůj dál.

Strom dobrý v tom,

že skýtá stín

a plodům svým,

že zrát dal.

Z hlíny živ jak otec tvůj,

kmen a listí, tak tu stůj.

Jak statný strom,

co dává stín,

jak rovný strom

tu stůj dál.

On: To táta můj, když skládal kmeny s fůr,

celý dům voněl smolným dřívím, celý dvůr.

Ona: Jako les

vrostem do kamene,

zítra i dnes

vodu, voděnku déšť dá nám.

Jizvy v nás,

větve nalomené

vítr i čas

tiše odnesou Bůh ví kam.

Co je prach,

to se zapomene,

zůstane práh,

zbyde dřevěný trám.

On: Zelenej se, mlází,

proutek se k proutku sází

v písku i tam, kde schází

jíl.

Zelenej se, houští,

proutek si klíčky pouští,

bez toho svět by pouští

byl.

Sbor: Zelenej se, mlází,

proutek se k proutku sází

v písku i tam, kde schází

jíl.

Zelenej se, houští,

proutek si klíčky pouští,

bez toho svět by pouští

byl.

Ona: Jako les

vrostem do kamene,

zítra i dnes

vodu, voděnku déšť dá nám.

Jizvy v nás,

větve nalomené

vítr i čas

tiše odnesou Bůh ví kam.

Co je prach,

to se zapomene,

zůstane práh,

zbyde dřevěný trám.

Ona: Jak statný strom,

své země syn,

jak rovný strom

ty stůj dál.

Strom dobrý v tom,

že skýtá stín

a plodům svým,

že zrát dal.

Z hlíny živ jak otec tvůj,

kmen a listí, tak tu stůj.

Jak statný strom,

co dává stín,

jak rovný strom

tu stůj dál.

On: Jak táta tvůj nech zdravé stromy stát,

u nich k svým kořenům se vrátíš - jedenkrát.

Ona: Kde jsou jablka tvá i má?

Řeky se ptej, ať poví,

ta plný klín jich má.

Já řece odpouštím, že chvátá,

má jara odnáší tam v dál.

Já řece odpouštím, že chvátá,

proud beztak nevrátí, co vzal.

Mé stopy včerejší teď smývá,

strom v břehu obtáčí jak šál.

Já řece odpouštím, že zpívá

jiný song, nežli v dětství mém se hrál.

Zpívá dnes,

že už začalo tát,

kde byl jez,

Bude přehrada stát.

Vodopád, jenž dolů dál se řítí.

Není vor, ale zato je pláž.

Tam člun, tady jezero máš.

Ten proud je teď proud,

co teplo dává a svítí.

Já řece odpouštím, že chvátá,

má asi delší pouť, než já.

Já řece odpouštím, že chvátá,

spěchá dál, ano, chvátá tam, kam má,

řeka má.

Sbor: Odpouštím, že chvátá,

jako dřív plyne dál

Plná kamení a bláta,

jak nám věnem ji táta,

táta dal,

křišťál i kal.

Odpouštím, že chvátá,

jako dřív plyne dál

plná kamení a bláta,

jak nám věnem ji táta,

táta dal,

křišťál i kal…

Lei: Come un albero robusto,

figlio del suo paese,

come un albero dritto

tu vai avanti.

L'albero è bravo

che fornisce ombra

e i loro frutti,

che è maturato.

Vivrà della terra come tuo padre,

tronco e foglie, quindi stai qui.

Che albero robusto

ciò che dà l'ombra

come un albero dritto

rimani qui.

Lui: Mio padre, quando componeva le tribù con i forti,

tutta la casa puzzava di catrame, tutto il cortile.

Lei: Molto forestale

divento una pietra,

domani e oggi

acqua, la pioggia ci darà pioggia.

Cicatrici in noi,

rami spezzati

vento e tempo

porta via tranquillamente Dio sa dove.

Cos'è la polvere

sarà dimenticato

la soglia rimarrà,

ci sarà una trave di legno.

Lui: Diventa verde, giovane,

il ramoscello scommette sul ramoscello

nella sabbia e dove manca

argilla.

Verde, boschetti,

la bacchetta lascia andare le chiavi,

senza di essa il mondo diserterebbe

era.

Coro: Verde, giovane,

il ramoscello scommette sul ramoscello

nella sabbia e dove manca

argilla.

Verde, boschetti,

la bacchetta lascia andare le chiavi,

senza di essa il mondo diserterebbe

era.

Lei: Molto forestale

divento una pietra,

domani e oggi

acqua, la pioggia ci darà pioggia.

Cicatrici in noi,

rami spezzati

vento e tempo

porta via tranquillamente Dio sa dove.

Cos'è la polvere

sarà dimenticato

la soglia rimarrà,

ci sarà una trave di legno.

Lei: Come un albero robusto,

figlio del suo paese,

come un albero dritto

tu vai avanti.

L'albero è bravo

che fornisce ombra

e i loro frutti,

che è maturato.

Vivrà della terra come tuo padre,

tronco e foglie, quindi stai qui.

Che albero robusto

ciò che dà l'ombra

come un albero dritto

rimani qui.

Lui: Come tuo padre ha lasciato in piedi alberi sani,

con loro tornerai alle tue radici - una volta.

Lei: Dove sono le tue mele e le mie?

I fiumi chiedono loro di dire

lei ne ha un cuneo pieno.

Perdono il fiume per la fretta,

la mia primavera sta andando oltre.

Perdono il fiume per la fretta,

la corrente non restituirà ciò che ha preso.

Le mie tracce sono state lavate via ieri,

l'albero sulla riva si avvolge come uno scialle.

Perdono il fiume per aver cantato

è stata suonata una canzone diversa dalla mia infanzia.

Lei canta oggi

che sta già iniziando a sciogliersi,

dov'era lo sbarramento

La diga resisterà.

Una cascata precipita più in basso.

Non c'è zattera, ma c'è una spiaggia.

C'è una barca, ecco un lago.

Quella corrente ora è corrente,

ciò che dà calore e brilla.

Perdono il fiume per la fretta,

probabilmente ha un pellegrinaggio più lungo di me.

Perdono il fiume per la fretta,

sbrigati, sì, sbrigati dove ha,

il fiume ha.

Coro: Perdono se ha fretta,

come prima

Pieno di rocce e fango,

come papà ce l'ha data

papà ha dato

cristallo e fango.

Lo perdono per la fretta,

come prima

pieno di rocce e fango,

come papà ce l'ha data

papà ha dato

cristallo e fango...