To už se nevrátí - Helena Vondráčková

V malém těsném pokojíku na zem usedal,

na foukací harmoniku smutné písně hrál.

Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí,

ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí.

Maloval tam velká plátna, jenom pro ně žil,

i když nebyla prý špatná, nikdo nekoupil.

Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí,

ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí.

Když jsme byli ještě chudí,

dírou v okně někdy přišel mráz,

přišel mráz.

Neznali jsme chvilku nudy

a i trochu lásky bylo v nás,

bylo v nás.

Byl moc velkej a byl bohém, tak jsem žila s ním,

potom jsme si dali sbohem a šli za štěstím.

Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí,

ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí.

Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí,

ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí,

ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí.

Si sedette in una stanzetta angusta,

suonare canzoni tristi di fisarmonica triste.

No no no non tornerà, siamo ricchi,

no no no non tornerà, siamo ricchi.

Dipinse grandi tele lì, visse solo per loro,

anche se non era male, nessuno l'ha comprato.

No no no non tornerà, siamo ricchi,

no no no non tornerà, siamo ricchi.

Quando eravamo ancora poveri,

il gelo a volte usciva dal buco della finestra,

venne il gelo.

Non abbiamo conosciuto un momento di noia

e anche un po' d'amore era in noi,

era in noi.

Era troppo grande ed era bohémien, quindi ho vissuto con lui,

poi ci siamo salutati e siamo andati per la felicità.

No no no non tornerà, siamo ricchi,

no no no non tornerà, siamo ricchi.

No no no non tornerà, siamo ricchi,

no no no non tornerà, siamo ricchi,

no no no non tornerà, siamo ricchi.