Ukolébavka - Helena Vondráčková, Vaclav Trojan, František Rachlík

Kolébkou tvou Česká země

kvítky jara věnčená,

míru polí skřivan zpívá,

srdcem chvívá vlasti má.

Z kopců, hájů potok spěchá,

v milý kout s ním srdce pluj,

tam, kde kvetou lípy sladce

na zahrádce, kraji můj.

Zde tvůj rodný domek stojí,

píseň matky doznělá,

klepot cepů, tiché zvony,

chlebem voní víska má.

Bez ní nejsi v světě ničím,

hejno husí rozprchlé,

vrať se zase v rodný svůj dům,

k našim vrátkům, dítě mé.

Zde tvůj rodný domek stojí,

píseň matky doznělá,

klepot cepů tiché zvony,

chlebem voní víska má.

La tua culla, le terre ceche

fiori di primavera dedicati,

canta la pace dei campi di allodola,

il cuore della patria ha.

Dalle colline, dai boschi scorre il torrente,

galleggiare in un bell'angolo con lui,

dove i tigli fioriscono dolcemente

in giardino, il mio paese.

Qui sta la tua casa natale,

la canzone della mamma è morta,

rubinetti, campane silenziose,

il pane odora di villaggio.

Senza di lei, non sei niente al mondo,

uno stormo di oche sparse,

torna di nuovo nella tua città natale,

alle nostre porte, figlia mia.

Qui sta la tua casa natale,

la canzone della mamma è morta,

campane silenziose,

il pane odora di villaggio.