17 - Aneta Langerova

Jenom mi povídej

Co cejtíš, jak se máš

I když nic neříkáš

Tak mi stejně povídáš

Do svůdnejch pohledů

Tak do těch nejedu

Nelžu a nekradu

Jsem pozadu

Jen si pozor dávám

Co ještě rozdejchám

Před sebou prázdnej tác

Na něm tvejch sedumnáct

Jak tenhle hlavolam

Tak asi poskládám

Před sebou prázdnej tác

Na něm tvejch sedumnáct

V tý prázdný kantýně

Začínáš tak nevinně

Život je prázdnej tác

Tvý přání za chvíli

Zmizí, třeba nebyly

Kdy se černý myšlenky

V bílý promění

Když se obraz rozpouští

Jako led na poušti

Pískovou mandalu

Vítr rozfouká

Jen se občas ptávám

Jsem tohle ještě já?

Přede mnou prázdnej tác

Na něm mejch sedumnáct

Jak tenhle hlavolam

Tak asi poskládám

Přede mnou prázdnej tác

Na něm mejch sedumnáct

V tý prázdný kantýně

Začínám tak nevinně

Život je prázdnej tác

Jestli to rozdejchám

A jestli vůbec mám

Aa to se ptám

Život je prázdnej tác

Jak prach mi usedáš

Na usedavej pláč

Dík, že mě nezvedáš

Neříkáš: «Není zač»

Pískovou mandalu

Sfoukne vítr pomalu

Jak mniši v Tibetu

Já to všechno zametu

Život je jen prázdnej tác

Život je jen prázdnej tác

Život je jen prázdnej tác

Dimmi

Cosa senti, come stai?

Anche se non dici niente

Quindi parlami comunque

In look seducenti

Quindi non vado a quelli

Non mento né rubo

sono dietro

Sto solo facendo attenzione

Su cos'altro sto divagando?

Un vassoio vuoto davanti a te

Hai diciassette anni

Come questo puzzle

Immagino che lo metterò insieme

Un vassoio vuoto davanti a te

Hai diciassette anni

In quella mensa vuota

All'inizio sei così innocente

La vita è un piatto vuoto

Il tuo desiderio in un momento

Scompaiono, forse non lo erano

Quando i pensieri neri

Diventa bianco

Mentre l'immagine si dissolve

Come il ghiaccio nel deserto

Mandala di sabbia

Il vento soffia

A volte chiedo solo

Sono ancora io?

Un vassoio vuoto davanti a me

I miei diciassette anni su di esso

Come questo puzzle

Immagino che lo metterò insieme

Un vassoio vuoto davanti a me

I miei diciassette anni su di esso

In quella mensa vuota

Comincio così innocente

La vita è un piatto vuoto

Se lo sto regalando

E se ce l'ho anche io

Oh, è quello che sto chiedendo

La vita è un piatto vuoto

Come polvere ti posi su di me

Siediti e piangi

Grazie per non venirmi a prendere

Non dici: «Va tutto bene»

Mandala di sabbia

Il vento soffia lentamente

Come i monaci in Tibet

Spazzerò tutto

La vita è solo un piatto vuoto

La vita è solo un piatto vuoto

La vita è solo un piatto vuoto