Důchodce - Karel Kryl

Kalhoty roztřepené na vnitřní straně

Zápěstí roztřesené a seschlé dlaně

Kterými žmoulá kůrku chleba sebranou z pultu v závodce

Tak tedy říkejme mu třeba důchodce

Rukávy u zimníku odřením lesklé

Čekává u rychlíků na zbytky ve skle

Stydlivě sbírá nedopalky ležící v místech pro chodce

A pak je střádá do obálky, důchodce

Ref: V neděli vysedává na lavičce v sadech

A starou špacírkou si podepírá ustaranou hlavu

Sluníčko vyhledává, naříká si na dech

A vůbec nikdo už mu neupírá právo na únavu

Na krku staré káro a úzkost v hlase

Když žebrá o cigáro, zlomí se v pase

Namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce

Když vidím tyhle lidský vraky, třesu se strachem před přízraky

Že jednou ze mne bude taky důchodce …

Pantaloni sfilacciati all'interno

Polsi tremanti e palmi appassiti

Stesura della crosta di pane raccolta al bancone in gara

Quindi chiamiamolo pensionato, per esempio

Maniche al cappotto invernale sfregamento lucido

Sta aspettando le macchine veloci per gli avanzi nel bicchiere

Raccoglie timidamente mozziconi di sigaretta che giacciono in luoghi pedonali

E poi li mette in una busta, in pensione

Rif: domenica si siede su una panchina nel frutteto

E con una vecchia camminata, sostiene la sua testa preoccupata

Il sole sta cercando, lei è senza fiato

E nessuno gli nega affatto il diritto alla fatica

Un vecchio diamante al collo e ansia nella voce

Quando chiede un sigaro, si rompe in vita

Invece di ringraziare, abbassa gli occhi e non c'è bisogno di un pubblico ministero

Quando vedo questi relitti umani, tremo di paura dei fantasmi

Che uno di me sarà anche pensionato...