Plaváček - Karel Kryl

Tiché listy lísek, třetí kniha běd,

Jako v zubech písek skřípou slova vět,

Šarlat vlčích máků v němém osení,

Ztichly hlasy ptáků v mlčení.

Světle bledým nebem svítí větve bříz,

Pole voní chlebem z jedovatých hlíz,

Ticho s hlavou vlčí v době po moru,

Lidé, kteří mlčí v hovoru.

R: Vodní tříšť břehy třísní

Kde se proud řeky kroutí,

Matka loučí se písní

S princem v košíku z proutí,

Tichý pláč skryje houští,

Košík proudem když pouští,

Snad pak nad hrází bobří

Najdou rybáři dobří

Malého krále, malého krále.

S přeslazenou slinou v koutku rybích úst

Tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,

Zrazeni se krčí v hrubém oděvu,

Lidé, kteří mlčí ve zpěvu.

Řeky plné vorů, místo vody kal,

Z šumějících borů mrtvé vrchy skal,

A jen šepot syčí křídlem kačením

V zemi, která křičí mlčením.

R: Spěje proud dlouhou poutí

Moři vstříc krajem mírným,

Nese tmou loďku z proutí

K hladinám nedozírným,

K hřbetům vln s bílou krajkou,

K fregatám s carskou vlajkou,

A pak pod přídí ostrou

Zmizí koš s bílou kostrou

Malého krále, malého krále …

Le silenziose foglie del nocciolo, il terzo libro di sventura,

Come le parole tra i denti, le parole delle frasi scricchiolano,

Scarlatto papavero nella semina muta,

Le voci degli uccelli tacquero.

Rami di betulla brillano nel cielo pallido,

I campi odorano di tuberi velenosi,

Silenzio con la testa di un lupo all'indomani,

Persone che tacciono nella conversazione.

R: Schegge d'acqua sulle rive dell'inguine

Dove si snoda la corrente del fiume,

La mamma dice addio alla canzone

Con il principe in un cesto di vimini,

Un grido quieto nasconde il boschetto,

Un cesto con un ruscello quando esce,

Forse allora sopra la diga dei castori

I pescatori troveranno del bene

Piccolo re, piccolo re.

Con saliva zuccherata nell'angolo della bocca del pesce

Gli anni passano in silenzio, si sente crescere l'erba,

Tradito, si accovaccia in abiti rozzi,

Persone che tacciono nel cantare.

Fiumi pieni di zattere, invece di fanghi d'acqua,

Dai pini fruscianti delle colline morte,

E solo il sussurro sibila con le sue ali

In un paese che urla in silenzio.

R: Sta attraversando un lungo viaggio

Il mare verso una regione temperata,

Porta una barca scura di vimini

A livelli inimmaginabili,

Sul dorso delle onde con pizzo bianco,

Alle fregate con bandiera imperiale,

E poi sotto lo spigolo vivo

Il cestino con lo scheletro bianco scompare

Piccolo re, piccolo re...