Dopisy - Karel Kryl

Jak léta jdou a hroby přibývají

Počítám vrásky, vryté do pleti

Koleje běží, běží za tramvají

Jak dálka — sladkohořké prokletí

Má paměť - šedý věšák na vzpomínky

Zítřek i dnešek změní na kdysi

K Maxovi zajdu, místo do Demínky

Přečíst si dopisy, dopisy, dopisy

Na stole kroužky po přelitých číškách

Pelyněk s vínem, leskle lepkavý

A trapné básně v pramizerných knížkách

Řídké jak bahno ze dna Vltavy

Zahrady oblékly se do šeříků

Na bledém nebi temné obrysy

Zčernala věž i růže na keříku

Zůstaly dopisy, dopisy, dopisy

Mé lásky stárnou, obklopeny vnuky

Kamínky týdnů v broži s jaspisy

A čas, ten pianista jednoruký

Počítá dopisy, dopisy, dopisy

Smích jako náplast na strhané rysy

A trocha citu, aspoň ke vzteku

No zbývá, nežli čekat na dopisy

Není-li doteků, není-li doteků

Není-li doteků, doteků, doteků

Není-li doteků, není-li doteků?

Con il passare degli anni e le tombe aumentano

Conto le rughe incise sulla pelle

I binari corrono, corrono dietro il tram

Quanto lontano - una maledizione agrodolce

Ha una memoria, un grigio appendiabiti per i ricordi

Cambierà domani e oggi

Andrò da Max, invece che da Demínka

Leggi lettere, lettere, lettere

Sul tavolo anelli sopra le tazze

Sagebrush al vino, lucido appiccicoso

E poesie imbarazzanti in libri meravigliosi

Sottile come il fango dal fondo della Moldava

I giardini erano vestiti di lillà

Contorni scuri nel cielo pallido

La torre e le rose sul cespuglio si annerirono

Lettere, lettere, lettere sono rimaste

I miei amori stanno invecchiando, circondati dai nipoti

Strass delle settimane in una spilla con diaspri

E il tempo, il pianista con un braccio solo

Conta lettere, lettere, lettere

Risate come una toppa sui lineamenti strappati

E un po' di emozione, almeno per la rabbia

Bene, dobbiamo aspettare le lettere

Se non c'è tocco, se non c'è tocco

Se non ci sono tocchi, tocchi, tocchi

Se non c'è tocco, se non c'è tocco?