Podivná ruleta - Karel Kryl

V studené parádě kožených křesel,

kožených křesel, kožených křesel

sešli se k poradě výrobci hesel,

výrobci hesel, výrobci hesel,

mnohé, co hrozilo, pozbylo punce,

za okny mrazilo srpnové slunce

a křičelo na lidi «pamatuj!»,

a křičelo na lidi «pamatuj!»

Pod hnědí sieny sežehlých trámů

sežehlých trámů, sežehlých trámů

hleděly hyeny na věže chrámů,

na věže chrámů, na věže chrámů,

v ulici trpěly pahýly stromů,

hleděly na střely v průčelích domů

a křičely na lidi «pamatuj!»,

a křičely na lidi «pamatuj!»

Recitál: Jen najatý přístěnek zapadal prachem,

jen pavouci v síti a trpký pach klihu,

a embrya myšlenek chvěla se strachem,

kéž nemusí žíti, kéž nemusí z lihu!

V zelené zahradě slyšel jsem trávu,

slyšel jsem trávu, slyšel jsem trávu,

mluvila o zradě, o pěstním právu,

o pěstním právu, o pěstním právu,

mluvila o mužích s tvářemi šelem,

mluvila o růžích nad dívčím čelem,

jež křičely na lidi «pamatuj!»,

jež křičely na lidi «pamatuj!»

Před sebou muletu, vládci se smáli,

vládci se smáli, vládci se smáli,

podivnou ruletu s pistolí hráli,

s pistolí hráli, s pistolí hráli.

Recitál: Minulo září, a ulicí chodí

jen milion tváří - těch zbloudilých lodí,

a žádná z nich neslyší «pamatuj!»,

a žádná z nich neslyší «pamatuj!""Pamatuj!»

Nel freddo spettacolo delle poltrone in pelle,

poltrone in pelle, poltrone in pelle

incontrarsi per incontrare il produttore della password,

creatori di password, creatori di password,

molti che hanno minacciato hanno perso i loro segni distintivi,

il sole d'agosto gelava dietro le finestre

e gridò alla gente: "Ricordate!"

e gridava alla gente «ricorda!»

Sotto il pagliaio marrone di travi bruciate

travi bruciate, travi bruciate

le iene guardavano le torri dei templi,

sulle torri dei templi, sulle torri dei templi,

ceppi d'albero patiti per strada,

fissavano i proiettili sulle facciate delle case

e gridò alla gente: "Ricordate!"

e gridava alla gente «ricorda!»

Considerando: solo la dependance affittata era ricoperta di polvere,

solo ragni nella rete e l'odore amaro della colla,

e gli embrioni dei pensieri tremavano di paura,

Non devo vivere, non devo vivere con l'alcol!

Ho sentito l'erba nel verde giardino,

Ho sentito l'erba, ho sentito l'erba,

ha parlato di tradimento, legge pugno,

sul diritto affidatario, sul diritto affidatario,

parlava di uomini con facce da bestia,

parlava di rose sulla fronte della ragazza,

che gridava alla gente "ricorda!",

che gridava alla gente «ricorda!»

Il mulo davanti a lui, i governanti risero,

i governanti ridevano i governanti ridevano

hanno giocato alla roulette con una pistola,

hanno giocato con una pistola, hanno giocato con una pistola.

Considerando: Settembre è passato e lui cammina per strada

solo un milione di facce - quelle navi vaganti

e nessuno di loro sente "ricorda!",

e nessuno di loro sente "ricorda!" "Ricorda!"