Přístav domácího štěstí - Sto zvířat, Tomas Belko, Karel Šváb

Přístavní dělníci plivali kdo dál

Jeden z nich cigárem do vzduchu bodal

A pak si o první to druhý zapálil

Přístavní dělníci do dálky plivali

K obloze smrděly solený ryby

Čeho je příliš a co ti tak chybí

Fakani házeli po raccích kameny

K obloze smrděly ryby solený

Máš kotvu tetovanou nad zápěstím

A pod ní tyhle slova:

Tohle je přístav domácího štěstí

Kde ses léta potuloval

Začly se dloužit fialový stíny

Tak proč se pořád díváš do hlubiny

Seš divnej chlápek, to ti teda povím

Začly se dloužit stíny fialový

Někdy dost temný sny se dostaví

Na molu s provazem sedíš bez hlavy

A na návnadu svojí hlavy

Lovíš úhoře masožravý

I portuali hanno sputato chi era acceso

Uno di loro ha pugnalato il sigaro in aria

E poi ha dato fuoco al secondo

I lavoratori portuali sputano in lontananza

Il pesce salato puzzava fino al cielo

Cosa è troppo e cosa ti manca?

Fakani ha lanciato pietre contro i gabbiani

Il pesce salato puzzava fino al cielo

Hai un'ancora tatuata sul polso

E sotto di essa queste parole:

Questo è un porto di felicità domestica

Dove vaghi da anni

Le ombre viola iniziarono a disegnare

Allora perché stai ancora guardando nel profondo

Sei un tipo strano, te lo dico io

Le ombre viola cominciarono ad allungarsi

A volte emergono sogni piuttosto oscuri

Ti siedi senza testa sul molo con una corda

E l'esca della sua testa

Tu caccia anguille carnivore