U nás se dojídá - Sto zvířat, Tomas Belko, Jan Kalina

Vyrůstal jsem za břevnovským klášterem

Nikdy nevíš, kde to dítě sebere

Že rodiče nejsou jeho rodiče

Otec mlčel, nechtěl mluvit o ničem

Otec si byl jistej, matka nejistá

Nikdy nevíš, co ti život přichystá

Jediná věc, kterou jsem se dozvídal

Bylo, že se u nás doma dojídá

To krásný dětství, šťastnej obličej

A jak to panečku letí

První půl života nám ničej rodiče

Tu druhou děti

Vyrůstal jsem v myšlenkový chudobě

Na základce nechodil jsem na oběd

Šel jsem domů dojíst jídlo z neděle

Byl jsem hloupej, tlustej, ale veselej

Na chodbě kříž

S mrtvým Ježíšem

Na sobě máš

Chemlon kožíšek

A kalhoty po bráchovi

Vzadu s klínem, jako nový

Dojídat je u nás pořád pravidlem

Když se mluví, tak nanejvejš o jídle

Když syn něco řeší, já mu povídám

Rači jez a mlč, u nás se dojídá

Sono cresciuto dietro il monastero di Břevnov

Non sai mai dove andrà a prendere il bambino

Che i suoi genitori non sono i suoi genitori

Mio padre taceva, non voleva parlare di niente

Il padre era sicuro, la madre insicura

Non sai mai cosa farà la vita per te

L'unica cosa che ho imparato

Era che stavamo tornando a casa

Quella bella infanzia, quella faccia felice

E come vola

La prima metà della vita dei nostri genitori

Gli altri bambini

Sono cresciuto nella povertà del pensiero

Non sono andato a pranzo alle elementari

Sono andato a casa per finire il pasto di domenica

Ero stupido, grasso, ma allegro

Una croce nel corridoio

Con Gesù morto

Stai indossando

Pelliccia di Chemlon

E pantaloni dopo mio fratello

Dietro con zeppa, come nuova

Mangiare è ancora la regola nel nostro paese

Quando parlano, si tratta principalmente di cibo

Quando mio figlio risolve qualcosa, glielo dico

Gamberi e stai zitto, stiamo mangiando fuori