17B - Tomas Klus

Zase si slíbím změnu

Ale jak se znám

Do rána zapomenu

Vyplním žádanku

O převzetí

Neb křičím ze spánku

A v koutcích úst pěním

Zase mě trápí-š

Moje černý svědomí

Krátí-š noci lednový

Pod známku poznámky že

Patřím pod zámky

Na oddělení 17b

Ať zůstane strom stromem

A člověk člověku blíž

Jestli mám umřít tak honem

Ať nejsem na obtíž

Ať řeka dál je řekou

Do které dvakrát nevstoupíš

Před cestou předalekou

Se vždycky pomodlíš

Zase to zkouším znova

Ale jak se zdá

Změnila se doba

Kafe a cigára

Nikdo se nestará

O mý tři hodiny spánku

Do džbánku s ozvěnou

Dopadly kapky mojí krve

Schovaný za stěnou

Čekám co ze mně zbude

Jako štvaný zvíře

Tu v dobrý víře

Doufám

Že zůstane strom stromem

Možná ze strachu

Možná jan tak ze zvyku

Zaplatím útratu

Dokuk jsem v balíku

Prometto di cambiare ancora

Ma per quanto ne so

Dimenticherò entro mattina

Compilerò la domanda

A proposito dell'acquisizione

Perché sto urlando dal sonno

E agli angoli della bocca mi schiuma

Sono di nuovo infastidito

La mia coscienza nera

Brevi notti di gennaio

Sotto la nota nota che

Io appartengo alle serrature

Nel reparto 17b

Lascia che l'albero rimanga un albero

E l'uomo più vicino all'uomo

Se devo morire in fretta

Non essere una seccatura

Lascia che il fiume continui ad essere il fiume

Che non inserirai due volte

Prima del viaggio

Preghi sempre

Ci sto provando di nuovo

Ma sembra

I tempi sono cambiati

Caffè e sigaro

A nessuno importa

Circa le mie tre ore di sonno

Nella tazza con un'eco

Gocce del mio sangue sono cadute

Nascosto dietro il muro

Sto aspettando quello che resta di me

Come un animale braccato

Qui in buona fede

lo spero

Che l'albero rimanga un albero

Forse per paura

Forse sono così fuori dall'abitudine

Pagherò la spesa

Sono in un pacco