Kometa - Jaromír Nohavica

Spatřil jsem kometu oblohou letěla

Chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela

Zmizela jako laň u lesa v remízku

V očích mi zbylo jen pár žlutých penízků

Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem

Až příště přiletí my už tu nebudem

My už tu nebudem ach pýcho marnivá

Spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat

O vodě o trávě o lese

O smrti se kterou smířit nejde se

O lásce o zradě o světě

A o všech lidech co kdy žili na téhle planetě

Na hvězdném nádraží cinkají vagóny

Pan Kepler rozepsal nebeské zákony

Hledal až nalezl v hvězdářských triedrech

Tajemství která teď neseme na bedrech

Velká a odvěká tajemství přírody

Že jenom z člověka člověk se narodí

Že kořen s větvemi ve strom se spojuje

Krev našich nadějí vesmírem putuje

Spatřil jsem kometu byla jak reliéf

Zpod rukou umělce který už nežije

Šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat

Marnost mě vysvlékla celého donaha

Jak socha Davida z bílého mramoru

Stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru

Až příště přiletí ach pýcho marnivá

My už tu nebudem ale jiný jí zazpívá

O vodě o trávě o lese

O smrti se kterou smířit nejde se

O lásce o zradě o světě

Bude to písnička o nás a kometě

Ho visto una cometa volare nel cielo

Volevo cantare per lei, è scomparsa

È scomparsa come una cerva vicino al bosco in un pareggio

Ho solo pochi penny gialli rimasti negli occhi

Ho nascosto i soldi nella terra sotto una quercia

La prossima volta che arriveranno, non saremo qui

Non saremo più qui, oh vanitoso orgoglio

Ho visto una cometa, volevo cantarle

Dell'acqua dell'erba della foresta

Una morte che non può essere riconciliata

Sull'amore sul tradimento del mondo

E di tutte le persone che hanno mai vissuto su questo pianeta

Le carrozze tintinnano alla stazione stellare

Il signor Keplero ha infranto le leggi del cielo

Cercò finché non lo trovò nei telescopi astronomici

I segreti che ora portiamo sulle nostre spalle

I grandi e antichi segreti della natura

Che solo una persona nasce da una persona

Che la radice con i rami dell'albero si colleghi

Il sangue delle nostre speranze viaggia nello spazio

Ho visto che la cometa era come un sollievo

Dalle mani di un artista che non è più vivo

Sono salito in cielo, volevo toccarla

La vanità mi ha spogliato a piedi nudi

Come una statua di David in marmo bianco

Mi alzai e guardai in alto

Alla prossima volta vola oh vanitoso orgoglio

Non saremo più qui, ma qualcun altro la canterà

Dell'acqua dell'erba della foresta

Una morte che non può essere riconciliata

Sull'amore sul tradimento del mondo

Sarà una canzone su di noi e sulla cometa