Minulost - Jaromír Nohavica

Jako když k půlnoci na dveře zaklepe nezvaný host

Stejně tak na tebe za rohem čeká tvoje minulost

Šaty má tytéž vlasy má tytéž a boty kožené

Pomalu kulhavě za tebou pajdá až tě dožene

A řekne

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

V kapse máš kapesník který jsi před léty zavázal na uzel

Dávno jsi zapomněl to co jsi koupit měl v samoobluze

Všechno cos po cestě poztrácel zmizelo jak vlaky na trati

Ta holka nese to v batohu na zádech ale nevrátí

Jen říká

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

Stromy jsou vyšší a tráva je nižší a na louce roste pýr

Červené tramvaje jedoucí do Kunčic svítí jak pionýr

Jenom ta tvá pyšná hlava ti nakonec zůstala na šíji

Průvodčí kteří tě vozili před léty dávno nežijí

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

Na větvích jabloní nerostou fíky a z kopřiv nevzroste les

To co jsi nesnědl včera a předvčírem musíš dojíst dnes

Solené mandle i nasládlé hrozny máčené do medu

Ty sedíš u stolu a ona nese ti jídlo k obědu

A říká

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvi mě dál

Jestli mě znáš

Jsem tvoje minulost

Rozestel postel a ke zdi si lehni ona se přitulí

Dneska tě navštíví ti kteří byli a kteří už minuli

Každého po jménu oslovíš neboť si vzpomeneš na jména

Ráno se probudíš a ona u tebe v klubíčku schoulená

Řekne ti

Tak mě tu máš

Tak si mě zvaž

Pozvals mne dál

Teď už mě znáš

Jsem tvoje minulost

Come quando un ospite non invitato bussa alla porta a mezzanotte

Il tuo passato è dietro l'angolo

Il vestito ha gli stessi capelli, le stesse scarpe e le stesse scarpe di pelle

Zoppicando lentamente dietro di te, ti raggiungerà

E dirà

Quindi, eccomi qui

Allora considera me

Invitami

Se mi conosci

Sono il tuo passato

In tasca hai un fazzoletto che hai fatto un nodo anni fa

Hai dimenticato cosa dovevi comprare in self-service molto tempo fa

Tutto ciò che hai perso lungo la strada è scomparso come i treni sui binari

La ragazza lo porta nello zaino ma non torna

Dice solo

Quindi, eccomi qui

Allora considera me

Invitami

Se mi conosci

Sono il tuo passato

Gli alberi sono più alti e l'erba è più bassa e nel prato cresce una piuma

I tram rossi diretti a Kunčice brillano come un pioniere

Solo la tua testa orgogliosa alla fine è rimasta sul tuo collo

Le guide che ti hanno guidato anni fa non vivono molto tempo fa

Quindi, eccomi qui

Allora considera me

Invitami

Se mi conosci

Sono il tuo passato

I fichi non crescono sui rami dei meli e nessuna foresta cresce dalle ortiche

Quello che non hai mangiato ieri e l'altro ieri lo devi finire oggi

Mandorle salate e uva dolce bagnate nel miele

Ti siedi a tavola e lei ti porta da mangiare per pranzo

E dice

Quindi, eccomi qui

Allora considera me

Invitami

Se mi conosci

Sono il tuo passato

Fece il letto e si sdraiò contro il muro

Oggi sarai visitato da chi è stato e da chi è già passato

Ti rivolgerai a tutti per nome perché ricorderai i nomi

Ti alzi la mattina e lei si è rannicchiata in una palla

Te lo dirà

Quindi, eccomi qui

Allora considera me

Mi hai invitato

Mi conosci ora

Sono il tuo passato