Přítel - Jaromír Nohavica

Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas

táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás

vrabci nám jedli z ruky

život šel bez záruky

ale taky bez příkras

Možná že hloupý ale krásný byl náš svět

zdál se nám opojný jak dvacka cigaret

a všechna tajná přání

plnila se na počkání

anebo rovnou hned

Kam jsme se poděli

kam jsme se to poděli

kde je ti konec můj jediný příteli

zmizels mi nevím kam

sám sám sám

jsem tady sám

Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc

jich bylo pět a tys mi přišel na pomoc

jó tehdy nebýt tebe

tak z mých dvanácti žeber

nezůstalo příliš moc

Dneska už nevím jestli přiběh by jsi zas

jak tě tak slyším máš už trochu vyšší hlas

a vlasy vlasy kratší

jó bývali jsme mladší

no a co vem to ďas

Kam jsme se poděli

kam jsme se to poděli

kde je ti konec můj jediný příteli

zmizels mi nevím kam

sám sám sám

peru se teď sám

Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok

každá naše píseň měla nejmíň třicet slok

a my dva jako jeden

ze starých reprobeden

přes moře jak přes potok

Tvůj děda říkal Ono se to uklidní

měl pravdu přišla potom spousta malých dní

a byla velká voda

vzala nám co jí kdo dal

a tobě i to poslední

Kam jsme se poděli

kam jsme se to poděli

kde je ti konec můj jediný příteli

zmizels mi nevím kam

sám sám sám

zpívám tady sám

Jestlipak vzpomínáš si na to jakýs byl

jenom mi netvrď že tě život naučil

člověk to není páčka

kterou si kdo chce mačká

to už jsem dávno pochopil

A taky vím že srdce rukou nechytím

jak jsem se změnil já tak změnil ses i ty

a přesto líto je mi

že už nám nad písněmi

společné slunko nesvítí

Kam jsme se poděli

kam jsme se to poděli

kde je ti konec můj bývalý příteli

zmizels mi nevím kam

sám sám sám

dýchám tady sám

Se ricordi ancora quella volta

avevamo vent'anni e il sole era dentro di noi

i passeri hanno mangiato dalla nostra mano

la vita è andata avanti senza garanzie

ma anche senza abbellimenti

Forse il nostro mondo era stupido ma bellissimo

ci sembrava inebriante come venti sigarette

e tutti i desideri segreti

ha fatto il pieno mentre aspettava

o subito

Dove abbiamo condiviso

dove l'abbiamo condiviso

dove finisci mio unico amico

Sei scomparso, non so dove

solo solo

Sono qui da solo

Se ricordi ancora quella notte

ce n'erano cinque e tu sei venuto in mio aiuto

si allora non essere te

così dalle mie dodici costole

non è rimasto troppo

Oggi non so se correresti di nuovo

A quanto ho sentito, hai già una voce leggermente più alta

e capelli più corti

eravamo più giovani

Ebbene, che ne dici?

Dove abbiamo condiviso

dove l'abbiamo condiviso

dove finisci mio unico amico

Sei scomparso, non so dove

solo solo

ora stanno combattendo da soli

Se ricordi ancora quell'anno

ciascuna delle nostre canzoni aveva almeno trenta strofe

e noi due come uno

dai vecchi altoparlanti

attraverso il mare come attraverso un ruscello

Tuo nonno ha detto che si sarebbe calmato

Aveva ragione, allora è arrivato un sacco di piccoli giorni

e c'era molta acqua

ha preso quello che le ha dato

e l'ultimo per te

Dove abbiamo condiviso

dove l'abbiamo condiviso

dove finisci mio unico amico

Sei scomparso, non so dove

solo solo

Io canto qui da solo

Se ricordi com'era

non dirmi che la vita te l'ha insegnato

l'uomo non è una leva

chi vuole spremere

L'ho capito molto tempo fa

E so anche che non prenderò il cuore con le mani

come sono cambiato io, anche tu

eppure mi dispiace

che abbiamo sulle canzoni

il sole comune non splende

Dove abbiamo condiviso

dove l'abbiamo condiviso

dove finisci il mio ex amico

Sei scomparso, non so dove

solo solo

Sto respirando qui da solo