Těšínská - Jaromír Nohavica

v tomhle misti

u Larischu na zahradi trhal bych kvity

sve nevisti

Moje nevista by byla dcera ¹evcova

z domu Kaminskich odnikud ze Lvova

kochal bym ja i piescil

chyba lat dwiescie

Bydleli bychom na Sachsenbergu

v domi u ¾ida Kohna

nejhezei ze v¹ech ti¹inskych ¹perku

byla by ona

Mluvila by polsky a trochu eesky

par slov nimecky a smala by se hezky

jednou za sto let zazrak se kona

zazrak se kona

Kdybych se narodil poed sto lety

byl bych vazaeem knih

u Prohazku dilal bych od piti do piti

a sedm zlatek za to bral bych

Mil bych krasnou ¾enu a toi diti

zdravi bych mil a bylo by mi kolem toiceti

cely dlouhy ¾ivot poed sebou

cele krasne dvacate stoleti

Kdybych se narodil poed sto lety

v jinaei dobi

u Larischu na zahradi trhal bych kvity

ma lasko tobi

Tramvaj by jezdila poes oeku nahoru

slunce by zvedalo hranieni zavoru

a z oken vonil by

svateeni obid

Veeer by znila od Mojzese

melodie davnovika

bylo by leto tisic devit set deset

za domem by tekla oeka

Vidim to jako dnes ¹"astneho sebe

¾enu a diti a ti¹inske nebe

je¹ti ¾e elovik nikdy nevi

co ho eeka

v tomhle misti

u Larischu na zahradi trhal bych kvity

sve nevisti

Moje nevista di byla dcera ¹evcova

z domu Kaminskich odnikud ze Lvova

kochal bym ja i piescil

chyba lat dwiescie

Bydleli bychom na Sachsenbergu

v domi u ¾ida Kohna

nejhezei ze v¹ech ti¹inskych ¹perku

byla di ona

Mluvila di polsky a trochu eesky

par slov nimecky a smala di se hezky

jednou za sto let zazrak se kona

zazrak se kona

Kdybych se narodil poed sto lety

byl bych vazaeem knih

u Prohazku dilal bych od piti do piti

a sedm zlatek za to bral bych

Mil bych krasnou ¾enu a toi diti

zdravi bych mil a bylo di mi kolem toiceti

cely dlouhy ¾ivot poed sebou

cele krasne dvacate stoleti

Kdybych se narodil poed sto lety

v jinaei dobi

u Larischu na zahradi trhal bych kvity

ma lasko tobi

Tramvaj di jezdila poes oeku nahoru

slunce di zvedalo hranieni zavoru

a z oken vonil di

svateeni obid

Veeer di znila od Mojzese

melodia davnovika

bylo by leto tisic devit set deset

za domem di tekla oeka

Vidim a jako dnes ¹"astneho sebe

¾enu a diti a ti¹inske nebe

je¹ti ¾e elovik nikdy nevi

co ho eeka