Obraz Doriana Graye - Hana Hegerova, Petr Hapka, Petr Rada

Střelte si páni na ty růže

Z těch kytka nikdy nezvadne

Ten pugét ze střelnice u «Černý krasavice»

Vám léty omládne

Střelte si páni na ty růže

Z těch kytka nikdy nezvadne

Ten pugét ze střelnice u «Černý krasavice»

Vám léty omládne

Jednou malíř na střelnici

Z pultu zvedl pušku

Jedno oko zakryl řasou

Druhým hlídal mušku

Trefil růži každou ranou

Papírovou, malovanou

Až z nich pugét byl

Pak mě pozval do hospody

Z který vedly dlouhý schody

Na půdu, kde žil

Na půdu, kde žil

Říkal tomu ateliér

Měl tam věci zvláštní

Polámaný, rozhozený

Jako zbytky vášní

Vypravoval až do rána

O portrétu Doriana

Příběh prastarej

O tom jak se obraz měnil

Podle toho, co si prožil

Pan Dorian Gray

Pan Dorian Gray

Střelte si páni na ty růže

Z těch kytka nikdy nezvadne

Ten pugét ze střelnice u «Černý krasavice»

Vám léty omládne

Střelte si páni na ty růže

Z těch kytka nikdy nezvadne

Ten pugét ze střelnice u «Černý krasavice»

Vám léty omládne

Uhranul mě abych nahá

K obrazu mu stála

K obrazu, kterým bych mladá

Navždycky se stala

Snad že mi ten obraz líbil

Snad že se mi malíř líbil

Stoupla jsem si tam

A pak přes to malování

Došli jsme až k milování

Obraz ještě mám

Obraz ještě mám

Visí obraz nad střelnicí

Už ho nemám ráda

Připomíná, že mi mládí

Ukazuje záda

Snad se malíř málo snažil

Obraz se mu nepodařil

Nemění svou tvář

Já však každou novou poutí

Stárnu víc a to mě rmoutí

Že byl malíř lhář

Že byl malíř lhář

Střelte si páni na ty růže

Z těch kytka nikdy nezvadne

Ten pugét ze střelnice u «Černý krasavice»

Vám léty omládne

Střelte si páni na ty růže

Střelte si páni na ty růže

Střelte si páni na ty růže

Střelte si páni.

Na ty růže…

Sparate, signori, a quelle rose

Di questi, il fiore non manca mai

Il puget dal poligono di tiro di «Černý krasavice»

Ti ringiovanirà per anni

Sparate, signori, a quelle rose

Di questi, il fiore non manca mai

Il puget dal poligono di tiro di «Černý krasavice»

Ti ringiovanirà per anni

Un pittore al poligono di tiro

Raccolse un fucile dal bancone

Si coprì un occhio di alghe

L'altro custodiva la mosca

Colpì la rosa ad ogni colpo

Carta, dipinta

Fino a quando non erano un puget

Poi mi ha invitato al pub

Da cui una lunga scalinata conduceva

Alla terra dove viveva

Alla terra dove viveva

Lo chiamava studio

Aveva cose strane lì

Rotto, disperso

Come resti di passione

Ha narrato fino al mattino

Sul ritratto di Dorian

Storia antica

Su come è cambiata l'immagine

Secondo quello che hai passato

Signor Dorian Gray

Signor Dorian Gray

Sparate, signori, a quelle rose

Di questi, il fiore non manca mai

Il puget dal poligono di tiro di «Černý krasavice»

Ti ringiovanirà per anni

Sparate, signori, a quelle rose

Di questi, il fiore non manca mai

Il puget dal poligono di tiro di «Černý krasavice»

Ti ringiovanirà per anni

Mi ha inseguito nudo

Rimase accanto al dipinto

All'immagine farei giovane

È successo per sempre

Forse mi è piaciuta la foto

Forse mi piaceva il pittore

Sono salito lassù

E poi attraverso quel dipinto

Abbiamo imparato ad amare

Ho ancora la foto

Ho ancora la foto

L'immagine si blocca sopra il campo di tiro

Non mi piace più

Mi ricorda la mia giovinezza

Mostra le spalle

Forse il pittore ci ha provato poco

Il dipinto è fallito

Non cambia faccia

Ma ogni nuovo pellegrinaggio

Sto invecchiando e sono triste

Che il pittore era un bugiardo

Che il pittore era un bugiardo

Sparate, signori, a quelle rose

Di questi, il fiore non manca mai

Il puget dal poligono di tiro di «Černý krasavice»

Ti ringiovanirà per anni

Sparate, signori, a quelle rose

Sparate, signori, a quelle rose

Sparate, signori, a quelle rose

Sparatevi, signori.

Su quelle rose...